Jakým způsobem řešit cohousingové bydlení
6.6.2024 - O cohousingu jsme již několikrát psali. A i když bude zřejmě vždy pouze doplňkovým segmentem bydlení, je třeba také vědět, jak jej právně ošetřit. Jedná se totiž ve většině případů o spoluvlastnictví určitých movitých věcí, a především nemovitosti. Cohousingové bydlení vzniklo v Dánsku již v roce 1972 a postupně se tato myšlenka rozšířila takřka do celého světa. V České republice existuje několik takových projektů, ale nejsou nijak výrazné, a ani se v poslední době zvlášť nerozvíjejí. Výraznějším projektem jsou Sdílené domy. Nicméně sdílené bydlení může být vhodnou alternativou pro některé skupiny obyvatel.
Tou, která se stále více zvětšuje a zvětšovat bude, jsou senioři. Člověk, který zůstane do vysokého věku soběstačný a zdravý, má velké štěstí. Ale je třeba si připustit, že stáří s sebou nese tělesné neduhy, k nimž se řadí zvláště horší mobilita, špatný zrak, menší zručnost, zapomínání. A také osamění. Mladší generace se mohou snažit sebevíc, ale mají své zájmy a svůj životní styl, který je často diametrálně odlišný od stylu rodičů a prarodičů. A každý rád sdílí volné chvíle s vrstevníky, s nimiž má stejnou historickou paměť, podobné vzpomínky, zvyky.
Přitom dnešní podoba většiny finančně dostupných domovů důchodců není v převážné většině schopna poskytnout kvalitní míru soukromí, která je v komunitním bydlení možná. Cohousing se tak může stát dobrou alternativou k tradičním domovům pro seniory, protože umožní jednotlivým osobám či párům žít nezávisle, ale zároveň jim zajistí přístup ke komunální podpoře. Ta může spočívat nejen ve vzájemné pomoci či lékařské péči, ale také ve společných volnočasových aktivitách.
Zároveň může vést i k finančním úsporám. Koupit si společně jednu větší nemovitost, v níž se zřídí několik samostatných bytových jednotek, ale mít například společnou sekačku na trávu, dobře vybavenou tělocvičnu, wellnes, dílnu nebo společenskou místnost, může být výhodnější, než žít sám a vše si financovat z vlastních úspor. Velkou roli může hrát i právě společné trávení volného času, které může být pro seniory podnětnější, než aby trávili zavřeni ve svém bytě či domě čas sami mezi knihou, křížovkou a televizí.
Ve světě bývají časté i komunity mezigenerační, v nichž se vytvářejí vztahy podobné jako v širší rodině. Vhodné mohou být pro osamělé seniory, nebo naopak pro mladé lidi či rodiny bez zázemí, kteří zde najdou vhodné protějšky a vzájemně si vyjdou vstříc.
Cohousing bývá často budován také se zřetelem na životní prostředí, což může přispět opět k úsporám členů takové komunity. Jde například o využívání šedé vody, společné pěstování zeleniny a ovoce a další.
Jak ale postupovat, pokud se sejde skupina lidí a rozhodne se pro společné bydlení?
Český právní řád cohousing výslovně neupravuje. Podle JUDr. Ondřej Preusse, Ph.D., z portálu Dostupný advokát.cz, se v České republice nabízejí čtyři základní možnosti, jak cohousing právně ošetřit.
První je spoluvlastnictví. Toto řešení ideálně předpokládá, že si strany ošetří vzájemná práva a povinnosti k dané věci či nemovitosti formou smlouvy. Možné je také koupit společně bytový dům s tím, že bude rozdělený na jednotky a založit SVJ. Pak se využívání společných věcí dá ošetřit ve stanovách.
Druhou možností je založení bytového družstva. To se samozřejmě týká výhradně nemovitostí. Nemovitost bude patřit družstvu, ale nevýhodou je, že každý člen družstva může svůj podíl volně prodat bez souhlasu ostatních. Do nemovitosti se tak může nastěhovat někdo, kdo nebude respektovat dohodnutý způsob komunitního sdílení společných prostor a případných movitých věcí. Družstva totiž nesmí ze zákona blokovat prodej členského podílu a vázat ho na jakékoliv podmínky.
Třetí možností je založení obchodní společnosti, která přijetí dalšího člena podmíní rozhodnutím většiny, případně v zakládacím dokumentu vhodně nastaví systém předkupních práv.
Čtvrtou možností je založení spolku. V jeho stanovách lze nastavit poměrně volně dle občanského zákona pravidla fungování tak, aby vyhovovala všem členům a aby se do spolku nedostaly osoby, které tento způsob fungování nepřijmou za svůj.
Cohousing s sebou přináší vzájemnou podporu mezi členy komunity, snižuje pocit osamělosti díky sdílení společných prostor a aktivit, a je levnější možností než samostatné bydlení. Předpokládá však u všech svých obyvatel nejen využívání výhod, ale poskytování nějaké výhody ostatním, například zapojením do společných aktivit. Je proto třeba zvážit, zda a s kým se do takového projektu pustit.
Zaujalo vás téma? Doporučujeme:
Náklady na bydlení zatěžují mladé Čechy téměř nejvíce z celé Evropy
Brno průkopníkem ve sdíleném bydlení
Projekty sdíleného bydlení získávají podporu i v ČR
Projekt Housing First pomáhá nastartovat lidem bez bydlení novou životní etapu
Rozvoj institucionálního bydlení v Česku nabírá na obrátkách
Jindra Svitáková